Screamers program Listopad 2010

11. prosince 2010 v 21:47 | Sakura.Haruno

1. listopad Beseda Otrokovice v 19,00 hodin
2. listopad Národní dům Přerov v 19,00 hodin
3. listopad KD Šumperk v 19,00 hodin
4. listopad sál kina Uničov v 19,00 hodin
5. listopad KD Mohelnice v 19,00 hodin
6. listopad KD Orlová v 19,00 hodin
7. listopad Sidia Olomouc v 19,00 hodin
8. listopad Dělnický dům Odry v 19,00 hodin
9. listopad Sokolovna Kojetín v 19,00 hodin
10. listopad Pipichovo divadlo Chrudim v 19,00 hodin
11. listopad KD Střelák Děčín v 19,00 hodin
12. listopad sál kina Horšovský Týn ve 20,00 hodin
13. listopad KD Bezno v 19,00 hodin
14. listopad KD Vltava České Budějovice v 19,00 hodin
15. listopad KD Sítná Kladno v 19,00 hodin
16. listopad KD Kolín v 19,00 hodin
17. listopad divadlo Chlumec nad Cidlinou v 19,00 hodin
18. listopad divadlo Rakovník v 19,00 hodin
19. listopad KD Stochov v 19,00 hodin
20. listopad sál zámku Polná v 19,00 hodin
21. listopad sál KC Novodvorská Praha 4 v 19,00 hodin
22. listopad divadlo Čáslav v 19,00 hodin
23. listopad divadlo Čáslav v 19,00 hodin
24. listopad sál KC Bohumín v 19,00 hodin
25. listopad KD Kopřivnice v 19,00 hodin
26. listopad Rožnov pod Radhoštěm v 19,00 hodin
27. listopad Hornický dům Zbýšov u Brna v 19,00 hodin
28. listopad KD Karviná - Nové Město v 18,00 hodin
29. listopad KD Trisia Třinec v 19,00 hodin
 

Screamers program Říjen 2010

11. prosince 2010 v 21:46 | Sakura.Haruno |  Vystoupení

Program - Screamers v Šapitó
3. říjen Z TECHNICKÝCH DŮVODŮ ZRUŠENO!!
šapitó cirkusu Berousek -
u stanice metra " LUKA " Praha v 18,00 hodin
Info. 602322594
předprodej:
Kosmetika Ivany Milcové
Plevenská 3111, Pha 4 - Modřany - 775 906 160
Klub U Střelce, Žitná 51, Praha 2, po 17,00 hodině
4. říjen KD Kroměříž v 19,00 hodin
5. říjen Velké Meziříčí v 19,00 hodin
6. říjen KD Kuřim v 19,00 hodin
7. říjen divadlo Týniště nad Orlicí v 19,30 hodin
9. říjen sál restaurace Na kině Rajhrad v 18,00 hodin
10. říjen sál stadionu Kounicova Brno v 18,00 hodin
11. říjen KD L. Janáčka Havířov v 19,00 hodin
12. říjen divadlo Krnov v 19,30 hodin
13. říjen sál zámku Valašské Meziříčí v 19,00 hodin
14. říjen KD Kyjov v 19,00 hodin
15. říjen divadlo Bruntál v 19,00 hodin
16. říjen divadlo Bruntál v 19,00 hodin
17. říjen sál kina Mír Opava v 18,00 hodin
18. říjen divadlo Náchod v 19,00 hodin
19. říjen divadlo Kutná Hora v 19,30 hodin
20. říjen KD Dukla Pardubice v 19,00 hodin
21. říjen KD Střelnice Hradec Králové v 19,00 hodin
22. říjen sál kina Jemnice v 19,00 hodin
23. říjen sál Klubu Uherské Hradiště v 19,30 hodin
25. říjen sál Fabriky Svitavy v 19,30 hodin
26. říjen divadlo Nymburk v 19,00 hodin
30. říjen KD Kamenice nad Lipou v 19,00 hodin

Screamers program na Září 2010

11. prosince 2010 v 21:45 | Sakura.Haruno |  Vystoupení

Září 2010
14. září KD Bystřice nad Pernštejnem v 19,30 hodin
19. září Pasáž Třebíč v 19,00 hodin
20. září Pasáž Třebíč v 19,00 hodin
21. září Pasáž Třebíč v 19,00 hodin
25. září KD Ždánice v 19,00 hodin
29. září divadlo Rychnov nad Kněžnou v 19,30 hodin
 


Blog má nový vzhled :)

10. prosince 2010 v 20:07 | Sakura.Haruno |  Oznámení :-)
Jelikož se mi teď hrozně začala líbit travesti skupina Screamers, rozhodla jsem se udělat nový design. Snad se bude líbi :)


Vánoce animace

10. prosince 2010 v 12:30 | Sakura.Haruno |  Škola
g
g
gg
g
g

Vánoční videa

10. prosince 2010 v 12:27 | Sakura.Haruno |  Škola

Vánoce v umění

10. prosince 2010 v 12:24 | Sakura.Haruno |  Škola

Vánoce v umění

Narození Krista na desce z Vyšebrodského cyklu, kol. r. 1350

[editovat] Výtvarné umění

Zobrazení Vánoc ve výtvarném umění je téměř výhradně doménou malby. Sochařské zpracování je, s výjimkou reliéfního podání a lidových betlémů, velmi vzácné.

[editovat] Narození Krista

Základním vánočním tématem ve výtvarném umění je Narození Krista. To bylo zobrazováno již v raněkřesťanském umění, avšak zpravidla pouze jako součást christologických cyklů.[19] Místo narození není v biblickém textu nikterak popsáno a jedinou indicií je to, že narozený Ježíš byl položen do jeslí. Kristovo narození je proto zpravidla situováno do chléva, respektive do dřevěného přístřešku postaveného pro zvířata, který často (zvláště v pozdní gotice a rané renesanci) bývá vestavěný do trosek rozměrné antické stavby. V oblastech působení Ortodoxní církve se Kristovo narození odehrává zpravidla v jeskyni.[19]
Kromě zvířat a svaté rodiny bývají od 14. století obvyklou součástí scény narození Krista klanění pastýřů. Často jsou součástí scény také andělé, kteří buďto v pozadí výjevu zvěstují narození Spasitele, nebo jsou jako pozorovatelé přítomni samotnému betlémskému výjevu.[19]
Klanění tří králů od Albrechta Dürera z roku 1504

[editovat] Klanění tří králů

Námětově patří k Vánocům také Klanění tří králů. Motiv hvězdy se objevuje již ve 4. století. Především ve východní církvi se objevují rozsáhlé umělecké cykly zobrazující celý legendický příběh tří králů.[20]
Řada zobrazovaných detailů klanění králů je opět apokryfních. Bible nezmiňuje nejen jména "králů" (dle biblického textu má jít o mágy), ale dokonce nezná ani jejich počet, který odpovídá počtu darů a zároveň může symbolizuje tři tehdy známé světadíly (Evropa, Asie, Afrika).[20]

[editovat] Chronologický přehled

V českém i evropském gotickém umění byly Vánoční události zpravidla zobrazovány jako součást christologických cyklů. Příkladem je například Vyšebrodský cyklus od Mistra vyšebrodského oltáře. Narození Krista v tomto cyklu obsahuje množství vedlejších ikonografických motivů, což je pro gotické umění obvyklé. Marie zde mj. líbá malého Ježíše jako poukaz na paradoxní situaci, že ji katolická teologie chápe nejen jako Kristovu matku, ale i jako symbol církve tj. nevěstu Kristovu. V popředí výjevu je zobrazen donátor a také nezvyklý apokryfní motiv lázně.
Adorace z Hluboké, kol. r. 1370
Od druhé poloviny 14. století se často pod vlivem sílícího dobového důrazu na Krista objevuje motiv Adorace Krista, kdy se Marie malému Ježíši klaní. Příkladem je Adorace z Hluboké od Mistra třeboňského oltáře.
Na obraze Klanění tří králů od Giotta di Bondone z let 1304-6 se poprvé objevuje od té doby obvyklé zobrazení betlémské hvězdy jako komety.[21]
V pozdní gotice a rané renesanci jsou často spojovány motivy klanění pastýřů a příjezdu tří králů. Výjevy mívají mnohafigurový kompars, bohatě a podrobně zobrazenou krajinu. Příkladem je nedokončené Klanění tří králů od Leonarda da Vinci. Na obrazech z této doby se také často objevují klečící donátoři. Na klanění tří králů mívají dokonce někdy podobu některého z králů.[20]
Vrcholně renesanční a především barokní zobrazení směřují opět k intimitě a to i na obrazech s mnoha postavami, jako na Klanění tří králů ze Smiřic od Petra Brandla.
V pobarokním sekularizujícím se prostředí se zobrazení Vánočních událostí přesouvá do sentimentální polohy lidového umění, například vyřezávaných betlémů, obsahujících často i stovky figurek, zobrazení řady periferních a zcela anachronických motivů, dějů. Výjimkou přitom nejsou pohyblivé betlémy především z konce 19. století.
Ve "vysokém" umění se objevují spíše výjimečně. V 19. století například v díle nazarénů, ve 20. století pak v tvorbě některých katolicky orientovaných tvůrců, v Čechách například Bohuslava Reynka

Hudba

Nejznámějším hudebním ztvárněním vánoční mše je Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby. Nebo jiné koledy například tichá noc,Vánoce,vánoce a tak dále.

Vánoce ve světě

10. prosince 2010 v 12:23 | Sakura.Haruno |  Škola
Vánoce se slaví na mnoha místech po celém světě a to i tam, kde křesťanství nemá silnou tradici či stoupence; slaví se zvláště v Evropě, Americe, Austrálii, Africe a částečně i Asii. Samotná oslava Vánoc se však značně liší s ohledem na historické tradice či víru obyvatel.

Západní Evropa a Severní Amerika

Související informace lze nalézt také v článku Santa Claus.
V západní Evropě a v Severní Americe jsou Vánoce slaveny v duchu náboženské tradice, spojené s obdarováváním bližních dárky, jež jsou rozbalovány 25. prosince ráno (v USA jsou dokonce Vánoce slaveny jen v tento den). Jako ústřední postava se v anglosaských zemích vyskytuje starší mužská postava jménem Santa Claus (ve Velké Británii, Austrálii a jinde též nazývaný Father Christmas, tj. Otec Vánoc), který vozí dárky na saních. V jiných zemích nosí dárky vánoční skřítci.

 Pravoslavné Vánoce

Ikona "Narození Krista" od Andreje Rubleva z roku 1405
Vánoce se v pravoslaví začínají slavit až 6. a 7. ledna na svátek Zjevení Páně čili Epifanie. V historii byly Vánoce spojeny s velkým množstvím tradic, které upadly z velké části do zapomnění po oficiálním zákazu Vánoc v Sovětském svazu v roce 1918. V současném Rusku jsou oslavy tak spojeny spíše s Novým rokem s jolkou. Ústřední nepravoslavnou (pohádkovou) postavou je Děda Mráz.[17]

Dánsko

Lidé v Dánsku si o Vánocích zdobí dům postavičkami skřítků, kterým se říká nisser . Můžou být různě velcí, mají špičatou čepičku a jsou oblečeni do dánských národních barev (červené a bílé). Jsou to právě tito skřítci, kteří večer 24. prosince nadělují dárky. Drobné dárečky a sladkosti se zavěšují na větve vánočního stromečku. Na Štědrý den lidé často chodí zapálit svíčku na hřbitov. V některých oblastech panuje také zvyk vítání "vánočního posla", který zaklepe na dveře a každému dá vtipný dáreček charakterizující obdarovanou osobu - poukazují na ctnost nebo vadu, např. tlouštíci dostávají špejli od jitrnice. Večer se rodina sejde u stolu, na kterém nesmí chybět husa, kachna, popřípadě vepřová pečeně s červeným zelím jako hlavní chod a dále pak opepřená treska s ředkvičkou, pivní chléb, teplá šunka, hnědé koláčky nebo horká rýže zalitá studeným mlékem. Speciální dezertem je rýžový nákyp se zapečenou mandlí, jejíž nálezce dostane zvláštní dárek. Po večeři rodina přesune ke stromečku, kolem kterého tančí dokola držíc se za ruce a zpívajíc koledy.

Švédsko

Prvním vánočním svátkem je ve Švédsku 13. prosince Den sv. Lucie. Tento svátek se podobá českému Mikuláši. Mladí lidé se v převlečení za anděly a na hlavě ozdobení korunou s hořícími svíčkami vydávají nadělovat dětem cukroví. Typickou vánoční ozdobou je slaměná postavička kozla, ať už je v nadživotní velikosti nebo k zavěšení na stromeček, která se později na Tři krále hází do ohně. Hlavním chodem sváteční večeře je sušená treska s bílou omáčkou, dalším tradičním pokrmem je Vörtbröt- kořeněný chléb s hřebíčky a zázvorem. Jako vánoční specialita se podávají i vařené fazole se slaminou a cibulí nebo malé klobásky, kterým se říká Julkorv. Po večeři přichází nadělovat dárky přihrblý dědeček Jultomten(Vánoční muž) za pomoci skřítků Julnissarů. Je zvykem na dárky místo jména obdarovaného napsat krátký verš charakterizující danou osobu, která se má podle toho o svůj dárek sama přihlásit.

Polsko

V Polsku začínají Vánoce večer 24. prosince v okamžiku, kdy se na nebi objeví první hvězda. Poláci neslaví svátek sv. Mikuláše, Mikuláš přichází a nosí dětem dárky teprve o Štědrém večeru. Oblíbenější než stromečky jsou zde odedávna jesličky, v jejichž pozadí se místo betlémské krajiny zobrazují polská města a historické stavby. Sváteční stůl nebo i podlaha se zdobí trochou slámy, která má připomínat, že se Ježíšek narodil ve chlévě. Zvykem je prostírat u štědrovečerní večeře jeden talíř s příborem navíc, pro případného hosta. Jedná se o aluzi na židovskou tradici vyhrazení místa u pesachového stolu proroku Eliáši. Samotná večeře se skládá z dvanácti chodů symbolizujících dvanáct měsíců v roce. Dříve se jako hlavní chod hlavně jedly ryby, ale v poslední době se čím dál více prosazuje krocan. Před tím se obvykle podává boršč nebo zelí s houbami. Tradiční polskou vánoční pochoutkou jsou makůvky - rohlíky máčené ve sladkém mléce a obalované v máku. Na Boží hod se pak peče dlouhá klobása smotaná do kruhů, jejíž délka dosahuje až metr.

Itálie

V Itálii jsou hlavním symbolem Vánoc jesličky místo stromečku. Rodiny mají jedny jesličky doma, na další v životní velikosti se chodí dívat do kostelů nebo na náměstí. Rodinné betlémy se obvykle dědí z generace na generaci. Dárky se dostávají večer 24. prosince nebo druhý den ráno a leží vedle jesliček nebo výjimečně pod stromečkem. Po snídani jde celá rodina do kostela. Potom následuje bohatý oběd často se táhnoucí i několik hodin. Na italské vánoční hostině nesmí chybět panettone, typická vánoční bábovka s hrozinkami a kandovanou citrusovou kůrou. Hlavním jídlem bývá jehněčí s rozmarýnovými bramborami a artyčoky. Oblíbený je také úhoř a kaštanové pyré se šlehačkou. V Itálii se slaví ještě 6. ledna svátek Epifanie. Čarodějnice Befena sestoupí komínem do domů, kde zanechá dětem dárky. Její velká loutka se pak na znamení konce svátků zapálí.

Řecko

V Řecku se v dřívějších dobách, především v přímořských oblastech, zdobily lodě. Vánoční stromeček tam začal pronikat teprve před několika desetiletími. Mezi vánoční tradice patří například žehnání domů svěcenou vodou proti zlým skřítkům nebo dětské průvody. Děti chodí 24. prosince koledovat s triangly a bubínky k jejich známým a sousedům. 25. prosince se zpravidla koná jedna z nejbohatších řeckých hostin v roce. Podává se krůta s kaštanovou nádivkou, mleté maso a piniové oříšky, někdy se peče sele, jehně nebo ryby. Dárky nosí Mikuláš až na přelomu roku. Podle pověsti zachraňoval potápějící se lodě, a tak mu z vousů crčí slaná voda.

Havaj

Na Havaji prý panuje zvyk pořídit si na Vánoce domů akvárium s ostencem běloskvrnným. Domorodé jméno této ryby je humu-humu-nuku-nuku-a-pua-a.[18]



Křesťanské slavení Vánoc

10. prosince 2010 v 12:21 | Sakura.Haruno |  Škola
Přípravu na samotné Vánoce představuje advent, období čtyř týdnů před Vánoci. První adventní neděle (připadající na neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem) označuje počátek křesťanského roku. Čtyři adventní neděle bývají někdy označovány postupně jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá, ovšem tato označení nemají s křesťanskou tradicí nic společného, mají čistě komerční význam, spojený s předvánočními nákupy dárků.
Giotto, Františkovy jesličky v Grecciu
V průběhu adventu mají svátek někteří důležití svatí, např. sv. Ondřej (30. listopad), |sv. Barbora (4. prosinec), sv. Mikuláš (6. prosinec) a sv. Lucie (13. prosinec).
Štědrý večer ještě nepatří do křesťanských Vánoc. Končí jím Advent a také postní období. Štědrovečerní večeře má proto slavnostní ráz, ačkoli je ještě složena z postních jídel. Následující půlnoční mše je pak v podstatě pozůstatkem noční vigilie, která původně předcházela všem významným křesťanským svátkům.
Samotné vánoční svátky začínají dnem narození Páně 25. prosince, (Boží hod vánoční, v občanském kalendáři označený jako "1. svátek vánoční"). 26. prosince se slaví svátek sv. Štěpána prvomučedníka, občanský "2. svátek vánoční".
6. ledna se slaví slavnost Zjevení Páně (též svátek Tří králů) - podle tradice se toho dne přišli poklonit právě narozenému Ježíšovi do Betléma mudrci od východu a přinesli mu dary. Tradice později udělala z mudrců krále a stanovila jejich počet na tři. Neděli následující po slavnosti Zjevení Páně se slaví Křest Páně, kdy vánoční období v rámci církevního roku končí.
Ne všichni křesťané však Vánoce slaví - například v 17. století byly v Anglii a některých amerických koloniích vánoce kvůli možnému pohanskému původu zakázány; podobně někteří fundamentalističtí křesťané Vánoce neslaví ani dnes, například Svědci Jehovovi. Přímo z Bible totiž nelze slavení vánoc obhájit. Dle dochovaných citací z evangelií Ježíš Kristus své učedníky nikdy nevyzýval k jakékoli oslavě jeho narozenin.

Kam dál